Výstava s názvem Cesty grafiky, představuje výběr z díla inspirovaného přírodou. Část výstavy se věnuje známkové tvorbě. Ve své práci se Pavel Sivko věnuje převážně ilustraci knih, ale též užité a volné grafice, známkové tvorbě a animovanému filmu. Výstava potrvá od 30. září do 30. října 2016.
K výstavě byla v pátek 30. září zřízena příležitostná přepážka, která používala příležitostné razítko a příležitostnou R nálepku s motivem jablíček a stromů.
Akce se zúčastnila řada návštěvníků, mezi nimiž opět nechyběli ani naši maximafilatelisté. Ti si, kromě dalších filatelistických materiálů, vytvořili řadu analogických pohlednic se známkami, které Pavel Sivko v poslední době výtvarně navrhl. Mně osobně přišlo nejvíce vhod sáhnout do historie a vytvořit analogii k jedné z jeho prvních známek - vánoční známce z roku 2008. Byť jde pouze o pamětní maxikartu, analogie ke známce je téměř dokonalá.
Závěrem slovy malíře Pavla Sivka k samotné výstavě:
"Přírodu považuji za úžasný výtvor, před kterým pokaždé stojím v němém úžasu. V přírodě se nedá nic okopírovat, na to má copyright někdo jiný. A co je mi na ní blízké? Jako bych cítil, že to tu přírodu baví. I mě radost z tvorby odjakživa přitahovala. Mohu si všechno dělat podle svého, na papíře vzniká můj vlastní svět.
Skutečnost, že se téměř výhradně pohybuji v prostoru přírodních motivů, má svou logiku, i když jde pouze o kulisy. Nakonec na přírodě obdivuji víc než ony motivy právě její tvořivost. Jsem přesvědčený, že příroda pořád něco zkouší, a tohle zkoušení, to mě přitahuje, zde mohu uspokojit svou zvědavost. V detailu, v celku i v nadhledu.
Ano, krajiny mých grafik, kreseb i ilustrací mají mnoho společného s krajinou skutečnou, přesto jsou to krajiny mé, které jsem si vytvořil pro sebe. Je zvláštní, že ačkoliv mohu potvrdit originálnost autorství, někde v koutku duše mám takový nejasný pocit, že krajiny z mých grafik někde skutečně existují, že příroda už je dávno má ve vlastním portfoliu – jen nevím kde. Pak by bylo všechno mnohem jednodušší."
Skutečnost, že se téměř výhradně pohybuji v prostoru přírodních motivů, má svou logiku, i když jde pouze o kulisy. Nakonec na přírodě obdivuji víc než ony motivy právě její tvořivost. Jsem přesvědčený, že příroda pořád něco zkouší, a tohle zkoušení, to mě přitahuje, zde mohu uspokojit svou zvědavost. V detailu, v celku i v nadhledu.
Ano, krajiny mých grafik, kreseb i ilustrací mají mnoho společného s krajinou skutečnou, přesto jsou to krajiny mé, které jsem si vytvořil pro sebe. Je zvláštní, že ačkoliv mohu potvrdit originálnost autorství, někde v koutku duše mám takový nejasný pocit, že krajiny z mých grafik někde skutečně existují, že příroda už je dávno má ve vlastním portfoliu – jen nevím kde. Pak by bylo všechno mnohem jednodušší."
PK
Žádné komentáře:
Okomentovat