pondělí 25. srpna 2014

Tak sa to robí!

Zřejmě poslední příspěvek vyburcoval kolegu Tomáše Tyrolera ze Slovenska, aby mi napsal a podělil se se mnou o informace kolem tvorby jeho "prvních vlaštovek". Za to mu právem patří dík! Dlouhodobě z dálky sleduji, co Slováci vydávají za známky a razítka, a už jsem se skoro začal bát, že zůstane jen u toho sledování. O opaku mne Tomáš přesvědčil, když mi poslal soubor maxikaret, které v průběhu roku vytvořil. S Tomášem jsem dlouhodobě v kontaktu a vím, že to s maximafilatelií na Slovensku není příliš lehké. Ale kde je. Každopádně je chvályhodné, že to nakonec nevzdal a pustil se do tvorby sám na vlastní pěst.
Začněme tedy u emise Umění, která vyšla na konci loňského roku. Emise tentokrát představila dva významné umělce Martina Martinčeka a Jána Jakuba Stundera. Martin Martinček patří na Slovensku k nejvýznamějším fotografům 20. století. Byl také jediným slovenským fotografem, který vytvořil díla velkého významu v oblasti výtvarné a dokumentární fotografie. Na známce je zobrazena fotografie z roku 1964 s názvem Po dojení. Použité příležitostné razítko s portrétem Martina Martinčeka bylo používáno k inauguraci poštovní známky, uskutečněné v Liptovském Mikuláši.



Druhá emise představuje dánského malíře, představitele evropského osvícení a klasicismu, Jána Jakuba Stundera, který našel svůj druhý domov na Slovensku. Maloval oltářní obrazy a portréty. Portrét Grófa Jána Jozefa Hadika de Futog zvěčnil jak kreslí jeho portrét. Obraz najdete ve sbírkách Slovenské národní galerie. Na maxikartu bylo použito denní razítko pošty Bratislava v den vydání známky.



První letošní emise navazuje na cyklus Kulturní dědictví Slovenska a představuje synagogu v Levicích. První synagogu postavili Židé v Levicích v roce 1853, resp. 1854. Počet jejich členů se však zvyšoval, a tak se v roce 1883 rozhodli postavit větší, která zde stojí dodnes. O její postavení se zasloužil tehdejší předseda židovské obce dr. Jozef Pólya. Autorem projektu byl Gustáv Šišák z Kalné nad Hronom. V roce 1902 prošla synagoga přestavbou. Synagoga sloužila svému účelu až do roku 1944, kdy se po dobu deportací stala součástí ghetta. V roce 1980 byla vyhlášena kulturní památkou. Od roku 2010 prošla rozsáhlou rekonstrukcí, při níž došlo k objevení vzácného nálezu - zakládající listiny synagogy, uložené do lékárnické lahve. Synagoga byla slavnostně otevřena 26. dubna 2012 a od té doby slouží jako místo pro konání různých kulturních akcí.


Příležitostné razítko se používalo v Levicích v den uvedení poštovní známky.
Další významnou událostí, zachycenou na dvou známkových emisích, bylo konání XXII. Zimních olympijských a XI. Zimních paralympijských her v Soči. Slováci v námětu vsadili na jejich nejúspěšnější zimní sport biatlon, a to se vyplatilo. Byť byla celková bilance ze zimní olympiády jedna zlatá medaile, získala ji právě biatlonistka Anastázie Kuzminová.


Druhá příležitostná známka patří emisi XI. Zimních paralympijských her v Soči. Autor emise Karol Felix na ní zobrazuje dvojici sjezdových lyžařů, traséra a postiženého závodníka, při překonávání slalomové brány.


Podobná známka vyšla i u nás v roce 2010 u příležitosti konání X. Zimních paralympijských her ve Vancouveru. Na slovenské maxikartě bylo použito příležitostné razítko ke konání XI. Zimních paralympijských her.
K Mezinárodnímu roku krystalografie vydala 14. února 2014 Slovenská pošta příležitostnou poštovní známku. Na známce je pomocí izolínií elektronové hustoty v krystalu slitiny Ta-Ge-Te ukázané, že namísto očekávaného uložení na přímku, jsou polohy atomů modulované tak, že vytvářejí motiv "zubů" hradby, což v konečném důsledku zásadně mění vlastnosti látky.



Námětem příležitostného razítka je portrét Maxe von Laue, který v roce 1914 obdržel Nobelovu cenu za fyziku za objev rozptylu rentgenových paprsků na krystalech. Letos uplynulo 100 let od udělení ocenění.
V emisi Osobnosti vyšly dvě poštovní známky zobrazující slovenského diplomata, spoluzakladatele Československé republiky, Štefana Osuského a  básníka Pavla Horova.


V prvním případě je maxikarta opatřena denním razítkem pošty Bratislava v den vydání, ve druhém jde o příležitostné razítko k emisi poštovní známky Osobnosti: Pavol Horov.
V emisi Technické památky vyšly v dubnu na poštovní známce dva Historické motocykly - Manet M90 a Jawa Pionýr. Sériová výroba motocyklu Manet 90, nazvaného podle vrchu Manín, se rozeběhla v roce 1947 a byla ukončena v roce 1951. Jednalo se o první poválečný motocykl sériově vyráběný na Slovensku v Považské Bystrici. Největší zásluhu na tomto motocyklu měl ing. Josef Ulman. Do současnosti se jich dochovalo málo, proto je Manet ceněným a vyhledávaným motocyklem.


Pionýr se vyráběl v Povážské Bystrici od 50. let minulého století. U jeho zrodu stáli tři muži: technický ředitel firmy Jawa dr. Frei, konstruktér Josef Jozíf a motorář Jan Křivka. Jedná se o jednoválec s obsahem 49,8 cm3. Řadí se tedy do kategorie "padesátek". Nejstarším typem je 550 přezdívaná "Pařez". Vyznačuje se jedním malý sedadlem, tvarem připomínajícím pařez.


Příležitostné razítko s motocyklistou používala pošta v Povážské Bystrici v den křtu obou známek.
Letošním společným tématem emise Europa byly zvoleny Národní hudební nástroje. Podobně jako u nás jsou námětem slovenské známky dudy. První historická zmínka o dudách na Slovensku se váže ke 14. století. V dnešní době jsou dudy na Slovensku typických hudebním nástrojem pastýřské kultury. Rozšířené jsou především na Oravě, v Pohroní a Gemeri. Na celém Slovensku se vyskytují zejména trojhlasé dudy, ve středním Slovensku jsou známé také čtyřhlasé až pětihlasé dudy, na Oravě takzvané goralské dvojhlasé dudy.


Razítko s motivem dudáka je ze dne uvedení poštovní známky v Dolní Krupé.
Emise Historická výročí: Pocta památce padlých v 1. sv. válce zobrazuje pomníky padlým v 1. světové válce. Jejich autorem je slovenský secesní architekt Dušan Jurkovič. Jurkovič postavil v západních Karpatech, zejména na území dnešního Polska, více památníků. Námětem známky jsou pomníky v Regietówe. Příležitostné razítko se používalo v Bratislavě v den vydání poštovní známky.


V emisi Známky s personalizovaným kuponem byla na téma léčivé rostliny vydána poštovní známka ze Smetankou lékařskou. Poštovní známka s personaliz. kuponem je vydaná v přepážkovém listu zpravidla o osmi známkách a osmi kuponech, na něž si může zájemce nechat vytvořit přítisk soukromého či komerčního charakteru. Výrobu přítisku na kupony si zákazník může objednat přímo v Pofisu nebo na webové stránce www.mojaznamka.sk


Maxikarta je vytvořena s razítkem pošty Bratislava v den vydání poštovní známky. 
Poslední předprázdninová emise patří novému slovenskému prezidentovi Andreji Kiskovi, který se v roce 2012 rozhodl kandidovat na post prezidenta Slovenska jako nezávislý a nestranický kandidát. Ve volbách v roce 2014 ho občané Slovenské republiky do této funkce zvolili a do úřadu nastoupil po inauguraci dne 15. června 2014. Červené příležitostné razítko se používalo v Bratislavě v den inaugurace nového prezidenta do funkce.


Výčet maxikaret z emisního půlroku na Slovensku máme za sebou a těšíme se na další.
PK 
zdroj: pofis.sk
wikipedia.org

Žádné komentáře:

Okomentovat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...