středa 22. května 2013

Rychlé šípy - 75. výročí vzniku

Rychlé šípy spatřily světlo světa 17. prosince 1938. Tehdy vyšel na poslední stránce 7. čísla IV. ročníku časopisu Mladý hlasatel jejich první příběh pod názvem Černí jezdci řádí... Prvními členy klubu se stali Mirek Dušín a Jarka Metelka. Jindra Hojer je již o týden mladší a zbývající dva členové Červenáček a Rychlonožka se v seriálu objevují až od pátého dílu vydaného 14. ledna 1939.

známka Pofis 518 - Dětem Rychlé šípy
motiv známky je inspirován kresbou z obálky prvního vydání Stínadelské
trilogie - Záhada hlavolamu (příloha Mladého hlasatele 1940-1941)
strojové poštovní razítko 75. výročí vzniku Rychlých šípů Jaroslava Foglara,
Praha 97, 17.5.2013 

Záměrem duchovního otce a scénáristy Rychlých šípů, Jaroslava Foglara, bylo vytvořit vtipný, poučný a vzdělávací příběh o chlapcích, kteří prospívali dobru a bojovali proti zlu a zároveň usnadnit vzdělávání čtenářských klubů, kterých lavinovitě přibývalo. Důležitým momentem pro vznik seriálu bylo setkání Jaroslava Foglara s kreslířem vydavatelství Melantrich, Dr. Janem Fišerem. Spolupráce s Janem Fišerem trvala deset let a vzniklo 213 pokračování. V období výpadku Jana Fišera (1941) komiks výtvarně zpracovávali Václav Junek (8 pokračování) a Bohumír Čermák (3 pokračování). Na počátku 70. let vstupuje do seriálu výtvarník Marko Čermák, který zpracoval 92 nových pokračování a 11 starších překreslil. Prvních 10 dílů není přímo o Rychlých šípech, ale o partě Černých jezdců. Zajímavostí je, že v původním vydání z roku 1938 měli Černí jezdci šátky přes obličej. Po čase díky kritice dospělých nechal Foglar těchto 10 dílů překreslit. Černí jezdci již neměli šátky přes obličej, ale na krku. Rychlé šípy vycházely jako komiks od roku 1938 do roku 1989 s vynucenými přestávkami v období nacismu a komunismu. První série vycházela v časopisech Mladý Hlasatel (1938-1941, 113 pokračování), Junák (1946, 4 pokračování) a Vpřed (1946-1948, 103 pokračování). Od konce 60. let vyšlo 1 pokračování v časopisu Skaut-Junák (1968), 87 pokračování v časopisu Rychlé šípy (1970-1971). Ve druhé polovině 80. let vyšlo v publikaci Píseň úplňku dalších 7 pokračování. V roce 1989 vyšlo v novinách Mladá Fronta další pokračování s názvem Rychlé šípy znovu do Stínadel jako reklama na připravovanou foglarovku - Tajemství Velkého Vonta. Příběh kreslený Marko Čermákem byl černobílý a rozdělený tak, že byl na každé straně novin jeden obrázek. Ve správné komiksové podobě se tento příběh objevil v souboru Magazín Kometa uvádí 60x Rychlé šípy. Poslední příběh vyšel v publikaci První sborník nezávislých foglarovců v roce 2009. Souborné knižní vydání seriálu vyšlo roku 1998 v nakladatelství Olympia a dočkalo se několika dotisků a reedic.

známka Pofis 518 - Dětem Rychlé šípy
strojové poštovní razítko 75. výročí vzniku Rychlých šípů Jaroslava Foglara,
Praha 97, 17.5.2013 

Rychlé šípy jsou také hlavními postavami knižní trilogie Dobrodružství v temných uličkách: Záhada hlavolamu (1941), Stínadla se bouří (1947) a Tajemství Velkého Vonta (1986 české vydání v Německu, v ČR až 1990). V 60. letech vznikl televizní seriál Záhada hlavolamu režiséra Hynka Bočana. V roce 1993 byl pak uveden celovečerní film režiséra Petra Kotka. Knihy Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří i Tajemství Velkého Vonta vyšly později i jako obrázkový komiks. Nejslavnější český kreslený seriál, jehož tvůrci se v českém prostředí podařilo definitivně prosadit formu komiksu s dialogovými bublinami, se dočkal více než tří set pokračování. Jaroslav Foglar po celý život odmítal prozradit, zda Rychlé šípy ve skutečnosti existovaly, či nikoliv. Zájem o jeho dílo tak po generace zůstává stále živý... 
PK

zdroj: 
Jaroslav Foglar: Rychlé šípy (Olympia 1998, souborné vydání - Ediční poznámka Václava Noska-Windyho)
Signály z neznáma Český komiks 1922-2012 (Arbor Vitae, 2012, Martin Foret: Kluby mladých gentlemanů)
wikipedia.org
komiks.cz

pondělí 20. května 2013

Inaugurace - Vodní dílo Fláje

K mé účasti na inauguraci poštovní známky k Flájím přispělo několik skutečností. Zajímavý program (plakát je zveřejněn na blogu) již dopředu značil, že by mohlo jít o pěknou událost a středeční projev Ing. Petra Fišera, který přijel na minivýstavku do Prahy pohovořit o Flájích a pozvat filatelisty na inauguraci a prohlídku vodního díla.


Do Litvínova, kde se inaugurace v pátek 17. května konala, jsme s kolegou Zbyškem Veselým dorazili v předstihu. V tamním informačním středisku jsme získali potřebné informace o průběhu akce, pohlednice, které byly vydané u příležitosti 50. výročí přehrady a kašetové razítko na turistu, které mj. sloužilo jako předloha pro příležitostné poštovní razítko.

turistická maxikarta - Vodní dílo Fláje 

Také jsme navštívili místní poštu, která v tento den používala příležitostné poštovní razítko, příležitostnou R nálepku a cennou nálepku APOST.


Odpolední program zahájila v 15 hod. příležitostná přepážka České pošty, s.p., instalovaná v prostorách 1. parta Galerie Radniční sklípek. Po celou dobu zde pracovnice pošty ochotně orážela filatelistické materiály příležitostným poštovním razítkem. V prodeji byly i poštovní známky, dopisnice, pamětní listy, grafické listy, atd.


V průběhu konání akce si mohli návštěvníci prohlédnout výstavu návrhů poštovních známek výtvarníka Adolfa Absolona a rytce Martina Srba, která potrvá až 30. května 2013.



V půdních prostorách galerie byly k vidění fotografie přihlášené do soutěže na téma vodní dílo Fláje. Od 16 hodin proběhla autogramiáda obou tvůrců poštovní známky Vodní dílo Fláje.

zleva: Adolf Absolon, Martin Srb

Samotná inaugurace začala po páté hodině odpolední za účasti iniciátora vydání poštovní známky Ing. Petra Fišera, Českojiřetínský spolek, Mgr. Milana Šťovíčka, starosty města Litvínov, Ing. Jiřího Nedomy, ředitele Povodí Ohře, s.p.,

zleva: Ing. Břetislav Janík, Ing. Jiří Nedoma, Mgr. Grzegorz Czerny,
Mgr. Milan Šťovíček a Ing. Petr Fišer

Karla Macháčka, předsedy Společnosti sběratelů neoficiálních příležitostných celin, Ing. Břetislava Janíka, ředitele Odboru známkové tvorby, RNDr. Adolfa Absolona, tvůrce poštovní známky, Martina Srba, rytce poštovní známky a Mgr. Grzegorze Czerneho, vikáře Krušnohorského vikariátu a administrátora farnosti v Litvínově, který známce požehnal.

Mgr. Grzegorz Czerny a tvůrci poštovní známky

Odpolední slavnostní program jsme zakončili návštěvou vodního díla, která byla doplněna komentářem pracovníka Povodí Ohře,  který přiblížil roli i historii této i jiných staveb na řekách v povodí a činnost spadající do působnosti státního podniku Povodí Ohře.


Trasa vedla vnitřkem přehrady po lávkách ve výšce až 35 metrů nade dnem. Teplota vzduchu se zde pohybovala okolo + 6 °C.



Vodní nádrž Fláje je jediná údolní přehrada pilířovitého typu v České republice (druhá taková je ve Švýcarsku), vybudovaná na Flájském potoce v roce 1963. Nachází se v Krušných horách v příhraničním pásu s Německem, v katastru obce Český Jiřetín a bývalé obce Fláje, která musela být kvůli vodnímu dílu zbořena. Dochoval se pouze dřevěný kostelík, který byl rozebrán a přemístěn k dalšímu využití do nedalekého Českého Jiřetína. 

carte maximum
známka Pofis 763 - Technické památky Vodní dílo Fláje
příležitostné poštovní razítko 50 let Vodního díla Fláje,
Litvínov, 17.5.2013

Přehrada dnes slouží jako zásobárna pitné vody pro severočeské hnědouhelné oblasti a k hydroenergetickým účelům. Její hráz je vysoká 56 metrů a dlouhá 416 metrů. Vodní dílo Fláje je kulturní památkou České republiky.
PK

čtvrtek 16. května 2013

Pražský hrad - Paolo Veronese

Po roce se opět vracíme do Obrazárny Pražského hradu, tentokrát za obrazem Portrét zlatníka a antikváře Jakoba Königa od italského renesančního malíře Paola Cagliari (Veronese). Narodil se roku 1528 ve Veroně, podle které získal přezdívku Veronese. Jako čtrnáctiletý studoval malířství pod vedením Antonia Badileho, z jehož dílny odchází kolem roku 1544. Poté krátce pobýval v Mantově a v roce 1553 se usadil v Benátkách, kde na sebe upozornil slavným obrazem Svatba v Káni Galilejské a freskou Hostina v domě Leviho, za níž byl vyšetřován inkvizicí. Mezi jeho další slavná díla patří fresky v benátské knihovně a v kostele Svatého Sebastiána. V letech 1565 až 1580 je na vrcholu své tvorby. Z tohoto období pochází i obraz vystavený v Obrazárně Pražského hradu, zachycující německého zlatníka Jakoba Königa působícího v Itálii ve službách císaře Rudolfa II.

carte maximum
známka Pofis 764 - Pražský hrad Paolo Veronese
denní razítko s motivem Hradčan,
Praha 012 - Hrad, 15.5.2013

Paolo Veronese vytvořil řadu rozměrných portrétů, obrazů a fresek. Jeho obrazy jsou ve sbírkách mnoha galerií (např. Paříž, Drážďany, Berlín, Petrohrad, Praha). Pohlednice použitá na maxikartu pochází ze souboru 12 pohlednic ze snímků Josefa Ehma vydaných v 60. letech minulého století v Nakladatelství Orbis. Tradičně bylo použito razítko hradní pošty, která sídlí nedaleko Obrazárny Pražského hradu.
PK
zdroj: wikipedia.org
cpost.cz

EUROPA - Poštovní dopravní prostředky

Pro letošní rok vyhlásila PostEurop - asociace veřejných evropských poštovních operátorů společným tématem emise EUROPA - poštovní dopravní prostředek. Dne 2. května 2013 vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky poštovní známku zobrazující jeden ze symbolů československé  pošty, poštovní balíkový vůz.

carte maximum
známka Pofis 762 - EUROPA Poštovní dopravní prostředky
denní razítko s erbem Nového Města pražského, Praha 1, 2.5.2013
vytvořil Martin Hlavatý

Jeho model značky IV typově vycházel z jednospřežního nákladního vozu rakouské poštovní správy a stejně jako rakouský byl zpravidla tažen jednou koňskou silou a československá pošta pomocí něj doručovala balíkové zásilky adresované jak firmám, tak domácnostem. Vzhledem k pomalu postupující motorizaci patřil mezi poštovní dopravní prostředky ještě na počátku 60. let 20. století.

carte maximum
známka Pofis 762 - EUROPA Poštovní dopravní prostředky
denní razítko s erbem Nového Města pražského, Praha 1, 2.5.2013
vytvořil Martin Hlavatý

Poštovní balíkový vůz disponoval zamykatelným nákladním prostorem skříně o rozměrech 3 metry krychlové. Pro přepravu balíků se využívala též střecha vozu opatřena zábradlím. Nosnost vozu byla jedna tuna. Bezpečnost jízdy za tmy byla zajištěna jednou, později dvěma svítilnami umístěnými na bocích a v horní části skříně za sedadlem vozky.
Původní prvorepublikový vůz značky IV, ale i několik dalších modelů balíkových vozů téhož období, se nachází v expozici Poštovního muzea ve Vyšším Brodě, proto je v plánu vytvořit maxikartu i s denním razítkem tamní pošty, případně s razítkem s motivem Vyšebrodského kláštera, které bude v provozu od 29. května 2013.
PK
zdroj: cpost.cz

pondělí 6. května 2013

Vladimír Suchánek - Znamení zvěrokruhu

Bezesporu nejznámějším Suchánkovým výtvarným návrhem na poštovní známku je emise Znamení zvěrokruhu. Řada 12 poštovních známek vešla ve známost široké veřejnosti především díky výplatnímu charakteru. V letech 1998 až 2003 byla postupně vydaná všechna znamení. Zahajovací emise (1998)  patří znamení Kozoroha a Vodnáře. (Kliknutím na odkaz pod obrázkem se o příslušném znamení dozvíte více.)

Kozoroh

Vodnář

V roce 1999 vychází celkem 5 známek z emise Znamení zvěrokruhu. V květnu to jsou Váhy,

Váhy

v září společně vychází znamení Raka a Střelce,

Rak

Střelec

v prosinci téhož roku vychází znamení Štíra a Býka.

Štír

Býk

Další rok přináší pouze jednu známku emise, znamení Panny (2000).

Panna

V úvodu roku 2001 vychází znamení Ryby a Lev.

Ryby

Lev

V roce 2002 vychází opět jediná známka z emise Znamení zvěrokruhu - Blíženci.

Blíženci

Další známkou je Beran, který v roce 2003 tuto emisi uzavírá.

Beran

Pro tvorbu pamětních maxikaret mi posloužilo příležitostné poštovní razítko k výstavě Vladimír Suchánek - Známková tvorba a grafika a originální soubor pohlednic, reprodukující vyobrazení znamení zvěrokruhu z Al-Sufího Hvězdného atlasu.
PK

Vladimír Suchánek - Známková tvorba a grafika

Od 24. dubna do 23. června probíhá v pražském Poštovním muzeu výstava Vladimír Suchánek - Známková tvorba a drobná grafika. Výstava je uspořádaná u příležitosti jeho osmdesátých narozenin. Seznámit se zde můžete s návrhy poštovních známek, které Vladimír Suchánek vytvořil. K vidění zde jsou i podklady k jeho známkám Znamení zvěrokruhu, vydávaným v letech 1998 až 2003.

Znamení zvěrokruhu-Blíženci (emise 2002)

Vladimír Suchánek se od druhé poloviny devadesátých let podílí na známkové tvorbě. Jeho první poštovní známkou je emise Česká fotografie zachycující fotografa Josefa Sudka (1996). Je autorem návrhu poštovní známky připomínající milénium od smrti Sv. Vojtěcha (1997), která vyšla jako společné vydání České republiky, Polska, Maďarska, Německa a Vatikánu.

carte maximum, Německo
1000. výročí smrti Sv. Vojtěcha

carte maximum, Vatikán
1000. výročí smrti Sv. Vojtěcha

Do současnosti vytvořil 22 poštovních známek různých námětů (emise Technické památky - mlýny, Znamení zvěrokruhu nebo Velikonoce).

zatím poslední známková emise, na které se Vladimír Suchánek výtvarně podílel
Velikonoce (emise 2005)

U příležitosti konání výstavy se v sobotu 27. dubna používalo příležitostné poštovní razítko zobrazující profil dívčí hlavy a ulity podle návrhu Vladimíra Suchánka. Z několika posledních emisí poštovních známek tak vznikly pamětní maxikarty, které na příležitostné přepážce v Poštovním muzeu vytvořil Martin Hlavatý.

námětem poštovní známky (emise 2003) jsou lidové krajky
vytvořené koncem 18. stol.,
pocházejí ze sbírek národopisného oddělení Národního muzea 

Vladimír Suchánek se narodil 12. února 1933 v Novém Městě nad Metují. V letech 1952 až 1954 studoval na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a poté absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru prof. Vladimíra Silovského. Je činný v oboru grafiky, malby, knižní ilustrace, exlibris a známkové tvorby.

Zděný větrný mlýn holandského typu v Kuželově (emise 2001)
známá je i varianta v den vydání s razítkem pošty Hrubá Vrbka

Svojí tvorbou sehrál roli ve vývoji českého umění v druhé polovině dvacátého století. Jeho grafické listy jsou bohaté osobitou poezií a barevností. Je členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Od roku 1995 je jeho předsedou. V roce 1997 byl jmenován členem Evropské akademie věd a umění se sídlem ve Vídni. V roce 2006 mu bylo uděleno státní vyznamenání – medaile Za zásluhy v oblasti umění. Uspořádal 138 samostatných výstav v České republice i v zahraničí a byl celkem oceněn 26 významnými českými i mezinárodními cenami. Jeho díla jsou zastoupena v předních galeriích, muzeích a soukromých sbírkách v Česku i v zahraničí (Národní galerie v Praze, Albertina Wien, Rockford Prints Museum). Žije a pracuje v Praze.
PK
zdroj: wikipedia.org
postovnimuzeum.cz

pátek 3. května 2013

Klášter Zlatá Koruna-750 let od založení

Dne 3. dubna 2013 vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky příležitostnou poštovní známku z emise Krásy naší vlasti: 750. výročí založení kláštera Zlatá Koruna.

carte maximum
známka Pofis 759 Krásy naší vlasti: 750 let od založení kláštera Zlatá Koruna
denní razítko, Zlatá Koruna, 26.4.2013
maxikarty vytvořil Martin Hlavatý 

Legenda o založení Zlaté Koruny praví, že když měl roku 1260 český král Přemysl Otakar II. svést  důležitou bitvou u Kressenbrunnu proti uherskému králi Bélovi IV., prosil Boha, aby bitvu vyhrál. Za to slíbil vést lepší život a také, že ke cti Boží a Panny Marie nechá postavit nový klášter. Přemysl Otakar bitvu opravdu vyhrál a svůj slib dodržel. Roku 1263 nechal založit cisterciácký klášter, který nazval Svatá trnová koruna (dle trnu z Kristovy koruny, který dostal darem od francouzského krále Ludvíka IX. Svatého). Důvody pro založení kláštera byly i politické. Nový klášter měl zamezit případné rozpínavosti rodu Vítkovců, kterým patřil nedaleký Český Krumlov. Zakladatel věnoval Zlaté Koruně rozsáhlé pozemky, k nimž pak přibyly další od jiných donátorů, což klášteru umožnilo velký rozkvět ve 14. století.

Křížová chodba

Sláva Zlaté Koruny však pohasla během husitských válek.  Rožmberkové, sídlící v nedalekém Českém Krumlově, v té době uchvátili klášterní statky, které již nikdy nebyly vráceny svému původnímu majiteli. Po třicetileté válce se však Zlatá Koruna vzchopila a dokonce se ve 2. polovině 17. století počítala mezi vzorové kláštery českomoravské cisterciácké provincie. Další dobou rozkvětu byla 2. polovina 18. století za posledního opata Bohumíra Bylanského, který se pečlivě staral o duchovní i hmotnou stránku života kláštera. Bohužel byl roku 1785 slibný rozvoj kláštera nečekaně ukončen zrušovacím dekretem císaře Josefa II. a od té doby zde řeholní život definitivně ustal.

zleva Klášter Zlatá Koruna, Rajský dvůr,
Kaple Andělů strážných, Refektář, Křížová chodba

Budovy kláštera roku 1787 odkoupili krumlovští Schwarzenbergové, kteří jej pronajímali pro nevhodné průmyslové provozy. Roku 1909 byly provozy zastaveny a začalo se s rekonstrukcemi klášterních budov pod vedením architekta Fidry. Během 2. světové války byl klášter Schwarzenbergům zkonfiskován protektorátními úřady, v roce 1948 přešel do vlastnictví československého státu. V letech 1979 až 2000 byl pod správou Státní vědecké knihovny v Českých Budějovicích a nyní ho spravuje Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích.


V roce 1995 byl klášter prohlášen národní kulturní památkou.
PK
zdroj: www.klaster-zlatakoruna.eu
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...